Slovinský trojlístek
(Uveřejněno v Muškaři a vazači č. 9/2002)

Slovinsko se v poslední době stále častěji stává centrem zájmu nejen turistů, ale i rybářů. Dokládají to například nedávné články v Muškaři a vazači věnované Soči, Sávě Bohinjce a Idrijce. Tyto řeky patří k těm nejznámějším, ale ve Slovinsku je celá řada dalších, které stojí za návštěvu. Dříve však než se vypravíme na tři z nich, řekněme si alespoň základní informace o rybaření ve Slovinsku.
Slovinský rybářský svaz zastřešující všechny místní organizace je vlastníkem pouze některých revírů na určitých řekách. Jmenujme např. Soču, Savu Bohinjku, Krku, Unicu. Na svoje revíry prodává svaz povolenky jak denní, týdenní, tak i delší. Lze koupit povolenku jak na jednotlivý revír na určité řece, tak na všechny patřící svazu. Tyto povolenky jsou však mnohem dražší než povolenky koupené na stejnou řeku u místní organizace, které revír patří. Druhou možností jsou cestovní agentury a penziony, kde také pořídíte povolenku levněji. Pro srovnání 1-denní svazová povolenka na Krku stála v roce 2001 95,- DEM, 1-denní místní povolenka na Krku stojí 40,-DEM. Jedná se o revíry na sebe navazující a relativně rovnocenné. Ve Slovinsku neplatí úplně jednotná pravidla pro rybolov na všech revírech. Každý revír resp.každá organizace hospodařící na revíru mají svá vlastní pravidla, a tak se např. minimální míry ryb a povolené způsoby rybolovu mohou lišit. Když si koupíte povolenku, všechny tyto důležité informace tam najdete, a to obvykle ve 3 jazycích. Rovněž na povolence je často vytištěna mapka, znázorňující revír, kde povolenka platí. Místní organizace mají hned několik prodejních míst. Sehnat pro cizince ve Slovinsku povolenku a další potřebné informace je mnohem snazší než pro cizince u nás. Místní organizace rovněž pečlivě střeží své revíry. Přestože rybářská stráž vykonává svou činnost dobrovolně, četnost kontrol je na naše poměry velká a rozhodně bych nedoporučoval zkoušet lovit bez povolenky. 

     Sora - nenápadná řeka hned při cestě
Při příjezdu do Slovinska od Villachu nebo Klagenfurtu stačí odbočit z dálnice u Kranje na Škofja Loku a po 10 km jste u řeky. Naplánovat si tedy rybářskou přestávku při cestě na Jadran vůbec není problém. Navíc jsou tato místa méně navštěvovaná turisty i rybáři než známá oblast Bledu a Sávy Bohinjky, které jsou také poblíž.. Sora má dvě větve Poljanskou Soru a Selškou Soru. Obě se stékají ve Škofja Loce. Zhruba po dalších 15 km se řeka vlévá do Sávy. Zalesněné podhůří Julských Alp a rázovité vísky dotváří klidnou kulisu celého údolí. Zaměřme naši pozornost alespoň na část Poljanské Sory.
Poljanská Sora je menší podhorská řeka velikostí připomínající např. naši Kamenici nad soutokem s Jizerou. Střídá mělké proudné úseky s hlubšími tůněmi. Tůně spolu s vývařišti pod menšími jezy jsou samozřejmě místy, kde jsou největší ryby. Dno je převážně kamenité, jen málo porostlé vegetací. Brodění tedy nečiní žádné problémy a za teplých letních dnů lze brodit i na lehko v teniskách. Přestože má řeka pstruhový charakter lze kromě pstruhů, především duhových, ulovit tlouště, parmy, podoustve a občas i lipany. Avšak královskou rybou Sory je hlavatka, která se podobně jako u nás loví pouze v období podzim-zima. Pouze při lovu hlavatky je povolena přívlač s umělými nástrahami. Jinak na Soře je povoleno pouze muškaření a háček může mít protihrot. Během naší návštěvy koncem srpna jsme mohli tedy jenom pozorovat jak 60-ti centimetrové hlavatky loví malé tlouště. Míra hlavatky je na Soře 70 cm. Ale vraťme se k našemu chytání. Na suché mušky jsme neuspěli a to ani na večer. Hmyzu se líhlo jen málo a ryby prakticky s hladiny nesbíraly. Naštěstí Sora poskytuje ideální místa na nymfování a my mohli zažít zase jednou rybařinu par excellance. Námi ulovení duháci byli dobře vzrostlí jedinci bez jakýchkoliv deformací ploutví. Nádherně zbarvené ryby měřily obvykle kolem 42 cm a jejich zdolávání nepostrádalo tradiční výskoky nad hladinu. Daleko větším překvapením však pro nás byly parmy a podoustve, které jsme také úspěšně lovily na nymfu. Návazec Stroft 0,14 mm, který sotva stačil na duháky, při zdolávání parem a podouství obvykle prasknul. Není divu, když zdejší parmy dosahují 65 cm a podoustve 50 cm. S návazcem 0,16mm se nám ryby konečně dařilo zdolávat a podebrat. Náš slovinský průvodce Jože nechápavě kroutil hlavou, když jsme z jeho oblíbené tůně vylovily na nymfu postupně 5 podouství od 46cm do 50cm a 3 parmy přes 60cm.
Nejúspěšnější nymfou byl Red Tag se zlatou hlavičkou na háčku č.8-12. Nymfa by měla být zatížená, ale zároveň štíhlá, což jsou trochu protikladné požadavky. Rovněž další zlatohlavé nymfy fungovaly dobře, např. tělo hnědý dubbing, oranžový tip, kroužkování zelenou lametkou.
Jedinou nevýhodou Sory tak zatím pro nás zůstává cena povolenky. Ta byla v srpnu 2001 necelých 80,-DEM na den. V současné době jednáme s našimi slovinskými partnery o výhodnější cenách povolenek pro naše rybáře na příští rok. 

     Krka - řeka, která neteče
Stejnojmennou, ale díky svým vodopádům slavnější, řeku Krku najdete v Chorvatsku. Slovinská Krka pramení asi 30 km jihovýchodně od Lublaně, míří jihovýchodním směrem k Novému Městu, kde se stáčí k severovýchodu a u města Brežice se vlévá do Sávy. Zhruba do Nového Města má řeka pstruhový režim, níže po proudu je vedena jako mimopstruhová. Malý výškový rozdíl mezi pramenem a ústím řeky způsobuje zdání jakoby řeka ani netekla. Na horním toku řeky je ale velké množství kaskád a vodopádů. Pod nimi samozřejmě řeka proudí rychle, vytváří neskutečně hluboké tůně, které vyvolávají představy velkých ryb. Řeka je zaříznuta do hlubokého údolí s minimem přístupových stezek a především s minimem vhodných cest pro sjetí autem k vodě. V místech, kde se údolí otevírá je obvykle vesnice. Pro muškaře nejlepší úseky jsou v okolí Žužemberku. Lov salmonidů je povolen pouze muškařením a to s jednou muškou. Háček může mít protihrot. Zátěž smí být umístěna pouze v těle mušky. Přívlač s umělými nástrahami je povolena pouze při lovu hlavatky v období podzim- zima. Brodění je v některých místech možné, ale velmi obtížné. Dno kolem vodopádů je tvořeno krasovými horninami, které skrývají záludné hluboké malé díry, do kterých vám noha snadno zapadne a zlomit si ji není vůbec problém. Navíc jsou tyto díry kryty porostem řas a vy je nevidíte. Maximální opatrnost je tedy na místě. Na jiných místech je písčité dno, které problém nedělá, ale také bahno, ve kterém se brodit vůbec nedá. Podle našich slovinských kolegů byl stav vody v létě 2001 o jeden metr pod normálem, což rybolov ztěžovalo. Přesto jsme bez ryby nezůstali. Nejčastějším úlovkem byli duháci do 40cm, ulovení samozřejmě pod kaskádami. Potočáci, které jsme ulovili, byli o poznání štíhlejší a menší, obvykle kolem 30cm. Hezkou tečkou byli dva krásní lipani 38 cm, které jsme chytili na Krce poslední den.
Nejúspěšnější byly zatížené zlatohlavé nymfy na háčcích č.8-12 , typu Red Tag nebo hnědý dubbing se zelenou lametkou a barevným tipem. Dále blešivci na háčku č. 12-14 v barvě bílé, přední čtvrtina je černá. Koncový návazec při nymfování 0,16mm zcela postačoval.. Ze suchých mušek doporučuji pro srpen lučního koníka Dave-Jay Hoper, háček č.6. Na suchou mušku je vhodný návazec 0,14mm. V hlubokých tůních se uplatní i strímr a rychle potápivá šňůra. Koncový návazec 0,16mm. Strímr na háčku č.6, tělíčko hnědý dubbing, 2 stříbrné oči z řetízku, zelený ocas marabu nebo veverka.
Cena povolenky je na Krce velmi příznivá, jednodenní místní povolenka stála v létě 2001 pouze 40,- DEM. Rovněž jako výhodu spatřuji malý rybářský tlak, rybáře jsme prakticky nepotkali. Na pstruhy by Krka byla určitě zajímavější v květnu, kdy je více vody anebo v červnu. Na lipany je samozřejmě lepší září a říjen. Kdo bych chtěl vyrazit za hlavatkami, ať počítá s prosincem. 

     Kolpa - pozapomenutá hraniční řeka 
Řeka Kolpa jakoby opravdu ležela kdesi daleko stranou civilizace na pomezí Slovinska a Chorvatska. Chorvatsky se jmenuje Kupa. Řeka pramení v Chorvatsku poblíž hraničního přechodu Brod na Kupi. Odtud řeka tvoří hranici dlouhou zhruba 150km. Teče východním směrem až za mezinárodní přechod Vinica, poté vytváří veliký půloblouk na sever, aby u Metliky definitivně opustila Slovinsko. Dále od Karlovacu opět sleduje východní směr až ke svému soutoku se Sávou pod Záhřebem. Největší části slovinského území, kudy protéká, se jmenují Poljanska gora a Bela krajina, což jsou málo obydlené kopcovité oblasti, kde turistický ruch je zatím v plenkách. Kolpa je velká řeka, větší než naše Ohře u Žatce, okolím však spíše připomíná Dyji v Národním parku Podyjí. Je zaříznutá do hlubokého údolí, na stráních převažují listnaté lesy. V místech, kde se údolí rozevírá, najdete malé vesničky. Kolpa je označována za nejteplejší řeku Slovinska, což je dáno jednak polohou na jihu, tak i pomalým proudem. Přesto v ní žijí lososovité ryby včetně hlavatky, což je důkazem velmi čisté vody. Dobré úseky pro muškaření i přívlač jsou mezi vesnicí Stari trg a Vinicou. Dno je většinou oblázkové, brodění není problém. Vzhledem k šířce je řeka na mnoha místech relativně mělká. Tento dojem byl ale v srpnu ovlivněn nízkým stavem vody. Na řece jsou i jednoduché jezy, obvykle to jsou bariéry z kamenů. Pod nimi jsou hlubší tůně i úseky s rychlejším proudem, kde má smysl lovit. Na Kolpě je povoleno lovit lososovité ryby muškařením i přívlačí s umělými nástrahami. Podle našich slovinských přátel, ale nejsou stejná pravidla dodržována na chorvatské polovině řeky, což rybolovu ani sousedským vztahům neprospívá.
Při našem příjezdu na Kolpu se rapidně zhoršilo počasí, ochladilo se a začalo pršet. Přestože jsme mohli vidět krásné podoustve, parmy do 50cm i pstruhy kolem 35cm, nepodařilo se nám je přelstít. Slabou náplastí byli dva menší tloušti, které jsme ulovili přívlačí pod jezem. Přesto bych nerad na základě dvou deštivých a z hlediska rybolovu neúspěšných dnů označil Kolpu jako neperspektivní. Rádi bychom se na Kolpu vrátili v jiném ročním období a prověřili možnosti např. lovu hlavatek.
Nespornou výhodou Kolpy je cena povolenky, v roce 2001 to bylo pouhých 20,- DEM na den. Rovněž tak ceny za ubytování či za večeři jsou velmi přijatelné. Kolpa by se určitě mohla stát zastávkou při cestě od Jadranu. Stačí z dálnice Rijeka-Karlovac odbočit na Brod na Kupi a za 15 km jste u řeky. Hezká krajina by určitě poskytla uspokojení při dalších aktivitách jako např. koupání, kanoistice či cykloturistice. 
Doufám, že se nám podařilo na stránkách Muškaře a vazače tímto malým seriálem přispět k poznání slovinských řek, a vy tak budete mít pestřejší volbu, kam na ryby ve Slovinsku. Případné dotazy můžete směrovat na adresu axamit@iol.cz