Švýcarsko zatím neznámé
Uveřejněno v časopise Muškař a vazač č. 4/2000

Švýcarsko je opravdu pro českého rybáře zemí neznámou a na stránkách našich rybářských časopisů se téměř neobjevuje. Samozřejmě je známým faktem, že Švýcarsko je pro cestovním ruch zemí zaslíbenou. Především milovníci hor, turisté či lyžaři zde najdou nepřeberné množství přírodních krás, které uspokojí i ty nejnáročnější. Je tedy zřejmé, že i zde musí být horské bystřiny či hluboká průzračná jezera probouzející rybářovu fantazii. Nahlédněme tedy do země v srdci Alp očima sportovních rybářů.
Švýcarsko je zemí bohatou na vodní plochy, známá jsou hlavně velká přírodní jezera jako např. Bodamské jezero, Curyšské jezero či jezero Léman. Největšími řekami jsou Rýn, Rhona, Inn a Aare. Až do 18. století nebyly řeky nijak regulovány a tak na středních a dolních tocích většiny řek byly kromě obvyklých záplav také neprostupné bažiny a močály. To je třeba případ Rýna mezi městem Chur a Bodamským jezerem či celé oblasti Curychu. Proto byly také dříve osídlovány výše položené partie v horách než údolí. Jak diametrálně odlišné muselo být tehdejší Švýcarsko oproti naší dnešní představě o krásně upravené horské krajině. V současnosti je hodně větších řek regulováno zejména na dolních tocích, a tak ani švýcarští sportovní rybáři je příliš nenavštěvují. Mnohem větší pozornost je upřena na horní toky a především na jezera. Představme si alespoň dvě z nich podrobněji.

     Iffigsee
Malebné alpské jezero Iffigsee leží v oblasti Berner Oberland poblíž lyžařského střediska Adelboden-Lenk. Je přístupné pouze pěšky, neboť leží ve výšce 2065 m. Nezbývá tedy nic jiného než nechat auto na parkovišti, zabalit potřebné vybavení do batohu a vyrazit nahoru. Výstup trvá sice dvě hodiny, ale okolní alpské velikány vám dají zapomenout na případnou únavu. Po překonání skalní morény, tvořící přirozenou hráz jezera, se vám otevře nádherný pohled na průzračně modré hluboké jezero lemované zelenými loukami a bílými skalami. Osamělé jezero ledovcového původu by trochu mohlo připomínat některé pleso ve Vysokých Tatrách. V salaši u jezera si koupíte povolenku za 25 CHF na den a pak hurá na ně. Loví se převážně přívlačí a také muškařením. Zejména muškaře potěší absence stromů na břehu a při kvalitní obsádce to může být jezerní muškařina par excellance. Obsádku tvoří pstruh obecný, jezerní forma, siven americký a pstruh duhový. Podloží jezera je tvořeno vápencem, a tak je voda úživná i v této nadmořské výšce a ryby dorůstají i přes 40 cm. Minimální míry jsou 30 cm pro pstruha obecného a pro ostatní ryby 24 cm. Je povoleno ponechat si 6 kusů. Při lovu jsou vyžadovány háčky bez protihrotu. Ulovené ryby se zapíší do povolenky, kterou po ukončení lovu vrátíte. Tak je zabezpečeno, že ulovené ryby jsou rybářským spolkem neprodleně ve stejném počtu vysazeny. Při naší návštěvě na přelomu července a srpna bylo mnohem úspěšnější muškaření. Pro přívlač dostačuje vlasec o průměru 0,20 mm, záběry byly na stříbrné plandavky 7 cm a woblery 5 cm napodobující střevli. Při muškaření byla použita plovoucí šňůra č. 5, koncový vlasec o průměru 0,14 mm. Z mušek byl nejúspěšnější chrostík ze srnčí srsti, který byl oživován na hladině lehkým pocukáváním. Zejména bojovní duháci jsou zde ve výborné kondici a při zaseknutí předváděli svoje typické výskoky. Při takovém kouzelném chytání člověk málem zapomene, že je třeba také se vydat na cestu dolů a že nelze jít za tmy. Rozlučme se tedy v horách typickým švýcarským pozdravem „Gruezi“ a snad tedy zas někdy příště ....

     Wagitaler See
Přehrada Wagitaler See leží asi 50 km jihovýchodně od Curychu a tak je hojně navštěvována rybáři z celé aglomerace Curychu. Přehrada na konci stejnojmenného údolí se nachází v nadmořské výšce 900 m a je obklopena dvoutisícovými vrcholky alpského předhůří. Svými rozměry patří mezi ty menší, dlouhá je zhruba 5 km a šířka nepřesahuje 500 m. Kolem jezera vede úzká asfaltová silnička umožňující rybářům příjezd téměř až k vodě. U příjezdu k přehradě je prodejna rybářských potřeb, kde se rovněž prodávají povolenky a půjčují loďky. Denní povolenka stojí 27 CHF a loďka bez motoru 19 CHF na den. Systém vracení povolenky je uplatňován i zde a navíc při odevzdání povolenky dostanete zpět 5 CHF z její ceny. Opět jsou vyžadovány háčky bez protihrotu, ale může se zde chytat na žížalu. Proto taky většina rybářů chytá na položenou nebo na těžko. Jen málo z nich vláčí a vůbec nikdo nemuškaří. Přívlač je spíše provozována z loďek, případně vzhledem k hloubce nádrže může být použita hlubinná přívlač. Obsádku tvoří bílá ryba, candát, okoun, pstruh duhový a obecný. Během naší jednodenní návštěvy bylo velmi chladno a pršelo, a my jsme příliš neuspěli. Nejlepším úlovkem mohl být pstruh obecný 40 cm zaseknutý při nymfování u přítoku, ale bohužel po několika razantních výpadech se osvobodil. Zabral na zlatohlavou nymfu Šabat s červeným tipem. U vodopádu byl uloven přívlačí další menší pstruh. Líbila se mu zlatá Vaškovka. Poslední ulovenou rybkou byl malý okounek. Z hovoru s místními rybáři vyplynulo, že ani jim to dnes příliš nebere a my mohli jenom vzpomínat na úplně jinou rybařinu na Iffigsee.

Přestože je Wagitaler See snadněji dostupné než Iffigsee, doporučoval bych spíše návštěvu Iffigsee, kde je málo rybářů a hodně ryb. Navíc zde můžete podniknout bezpočet nádherných vysokohorských túr dokreslených panoramatem Matterhornu a Mont Blancu. Více informací o rybolovu v Alpách získáte na internetu na adrese: http://web.telecom.cz/axamit/ nebo na: axamit@iol.cz. Doufejme tedy, že i pro nás přestane být Švýcarsko neznámé.