Na mořské pstruhy k Baltu do Německa
Uveřejněno v časopise Rybářství č. 3/2000

Toužebné očekávání nadcházející sezóny snad zná každý rybáři. První teplejší březnové dny nám pstruhařům připomenou, že do zahájení chybí stále ještě jeden měsíc. Co tedy podniknout, když má člověk neodolatelnou touhu „zatočit si kličkou“, pošvihat vodu a vyzkoušet nové třpytky a mušky. Od naší březnové nedočkavosti nebylo zas tak daleko k novému nápadu.
Již několik sezón jezdíme rybařit do Dánska a za tu dobu jsme se samozřejmě spřátelili i s dánskými pstruhaři. V Dánsku je velmi oblíben rybolov mořských pstruhů a právě koncem zimy a začátkem jara je optimální doba pro jejich lov v mělkých příbřežních vodách Baltu. Potřebné znalosti jsme načerpali jednak od dánských kolegů, tak i z dánské rybářské literatury, která rybolovu mořských pstruhů věnuje velký prostor. Pro naše potřeby to byla především znalost životního cyklu mořských pstruhů.

Mořští pstruzi přečkávají zimu v zátokách s brakickou vodou a s přibývajícím oteplováním mořské vody na přelomu zimy a jara jejich potravní aktivita prudce stoupá. Najíždějí do mělčích vod u pobřeží, které jsou nejvíce otepleny, a tam nacházejí potravu. Později, když se moře více prohřeje stahují se do hlubších partií, a tak už není snadné je v moři ulovit. Následná migrace do řek je již známým faktem, ale pro naše účely nebyla podstatná.
Myšlenka byla celkem jednoduchá. Proč jezdit daleko na ryby, když Balt v Německu a Polsku je téměř za humny. Protože máme dobrého kamaráda muškaře v Německu, který se také lovu mořských pstruhů věnuje, padla volba na Německo. Jeho informace o vhodných lokalitách, době začínající potravní aktivity pstruhů byly rozhodující pro úspěch naší cesty.
Letmým pohledem na mapu Německa zjistíte, že Balt v podstatě tvoří severní hranici Německa od Flensburgu až po polský Štětín. Navíc na některé ostrovy u pobřeží, jako např. Fehmarn, Rügen a Usedom, se nechá dojet autem bez použití trajektu. Nakonec jsme se rozhodli pro ostrovy a protože Rügen a Usedom jsou blíž, jeli jsme nakonec tam.

Vzdálenost oproti Dánsku či tradiční Skandinávii je mnohem kratší. Z Liberce to představuje 680 km, což při jízdě většinou po dálnici představuje 7 hodin. To umožňuje naplánovat si výlet i na prodloužený víkend, což zejména u Skandinávie je těžko realizovatelné.
Balt nás přivítal větrným počasím, osamělými plážemi a tradiční architekturou severoněmeckých domků s doškovými střechami. Ubytováni jsme byli v jedné z tradičních starých rybářských vesnic, která jako skanzen zachovává svoji původní architekturu. Menší dvoulůžkové pokoje za slušnou cenu poskytují rybářům dostatečný komfort. Vlastní WC se sprchou a malá kuchyňka jsou samozřejmostí.

Sobotní ráno nás pozdravilo klidnou hladinou a bezvětřím. Probleskující sluneční paprsky vykouzlily v našich rybářských duších neopakovatelný pocit splynutí s přírodou. Teď když jsme stáli na břehu průzračného Baltu, byl zcela pryč onen známý neklid, honem začít chytat. Všude pohoda a klid, které se přenesly i na nás. Ze snění nás vytrhlo až šumění křídel divokých hus vracejících se z teplých krajin. Zpočátku byl náš lov spíše hledáním optimální techniky a taktiky lovu než systematickým lovem mořských pstruhů. Později jsme zaregistrovali několik lehkých záběrů na zlomu mezi mělčinou a hloubkou a za chvíli přišel tolik očekávaný okamžik. Konečně záběr a je tam ! Odhadovali jsme pstruha přes 50 cm. Začal vzrušující boj a zdolávání ryby nám potvrdilo, že pstruh je v dobré kondici. Ve volném moři neměla ryba možnost využít síly proudu, ani žádná překážka ve vodě nám nezkomplikovala zdolávání. Postupně se podařilo rybu unavit a nakonec navést na podběrák a podebrat. Ještěže jsme nechali ta naše lipanová podběrátka doma. Nádherný mlíčák měl rovných 63 cm. A protože byl první z Baltu byl i nejkrásnější. Mohutné stříbřité torpédo lehce poseté malými černými tečkami bylo zaslouženou odměnou dlouhému snění a poctivé přípravě. Potvrdila se tedy teorie, že je možno mořského pstruha ulovit na mělčině. Tento byl uloven pouhých 10 m od břehu v hloubce pouhých 0,5 m. 

Naše poznatky z celého pobytu bych shrnul asi takto: Volbu místa rybolovu jsme se snažili volit podle směru vanoucího větru tak, aby jsme házeli po větru, což zejména pro muškaře je nutnost. Při silnějším větru byla úspěšnější přívlač, při slabém větru jsou oba způsoby rovnocenné. Nejdůležitější informací je ale znalost, v kterých místech se mořští pstruzi pohybovali loni. Takové znalosti můžete získat metodou pokus a omyl, což je velmi zdlouhavé a drahé. Lepší je ptát se místních rybářů a z několika zdrojů vyhodnotit nejpravděpodobnější místa výskytu. Než začnete brodit, doporučujeme prohodit nejprve mělčinu. Nestůjte nikdy dlouho na jednom místě, pstruhy musíte aktivně vyhledávat. To platí pro přívlač i muškaření. Nutností jsou samozřejmě neoprénové prsačky a teplé oblečení. Teplota moře se začátkem března pohybuje okolo 3°C. Velmi záleží na počasí, čím tepleji bude, tím i potravní aktivita pstruhů poroste a bude větší šance na úlovek.
Pro přívlač doporučujeme tvrdší prut (20 - 40 g), délka více než 2 m. Optimální je vlasec 0,22 - 0,25 mm s dobrým podkladem alespoň 100 m. Na mořské pstruhy jsou nejúčinnější dlouhé plandavky 7-12 cm o hmotnosti 10 - 30 g. Barevné kombinace jsou nejčastěji stříbrná + modrá, červená, zelená nebo oranžová se žlutou. Muškaři si vezmou prut 9-10 stop dlouhý pro WF šňůru č. 7-9., buď plovoucí nebo intermediální. Návazec 0,22 - 0,30 mm. Úspěšné budou mušky napodobující mořské korýše a další doporučené vzory mušek na mořské pstruhy v literatuře. Vhodné třpytky a mušky je možno koupit rovněž v místních prodejnách, kde nezaškodí popovídat si s prodavačem, který obvykle Vám poskytne mezi řečí další doplňující informace. Pak už Vám nezbývá nic jiného než požádat Sv. Petra o přízeň a vyrazit .
Tak tedy „Petri Heil “neboli Petrův zdar pro tentokrát na Baltu.