|
Dánsko - rybářský ráj za humny
Uveřejněno v časopise Rybářství č. 10/1997
Naše cestovní kancelář obdržela pozvání od dánských partnerů, a tak mohla naše malá skupinka otestovat několik revírů a prohlédnout si ubytovací možnosti. Zde Vám předkládáme naše poznatky.
OPRAVDU ZA HUMNY?
Dánsko je pro našeho rybáře nejbližší severskou zemí a navíc není nutné cestovat zdlouhavě trajektem. Z Prahy na dánské hranice to je 850 km, což představuje zhruba 12 hodin jízdy nonstop.Čili dostanete se podstatně rychleji do zeměpisných šířek , ve kterých jsou oblíbené revíry v jižním Švédsku a dánské revíry rozhodně nejsou o nic horší. Přímo se nabízí možnost rybaření v Dánsku o prodloužených víkendech. Ve čtvrtek po práci odjezd a v pondělí ráno návrat. Za 3 dny určitě nachytáte dostatek ryb k Vaší spokojenosti. A to samozřejmě nemluvíme o týdenní dovolené par excelance. Dánská krajina nás mile překvapila svou malebností, přestože postrádá vysoké hory či hluboké fjordy jako Norsko. Dánové jsou k cizincům přátelští, všichni mluví slušně anglicky a vždy jsou ochotni Vám pomoci. Rovněž všechny ubytovací kapacity, které jsme navštívili, splňují představy komfortního ubytování pro rybáře.
ŘEKY
Většina oblíbených řek Jutského poloostrova teče západním směrem a vlévá se do Severního moře. Jmenujme alespoň Kongeu A , kterou navštívil již v roce 1937 náš rybářský klasik ing.Zdeněk Šimek, dále jsou to Ribe A , Varde A, Skjern A a Stora. Do většiny těchto řek vytahují lososi a mořští pstruzi. Kromě nich samozřejmě je možné ulovit i potočáky, štiky, lipany. Východním směrem do Baltu teče především Gudena a severním směrem do Skivefjordu teče nejklasičtější dánská muškařská řeka Karup A.
Mořští pstruzi a Karup A
Karup má značnou délku s mnoha příjemnými zátočinami a tůněmi.Žádná jiná dánská řeka nemá tolik zatáček v poměru ke své délce. Díky tomu je zde hodně míst, kde se zdržují mořští i potoční pstruzi. Také rekordní 14,4 kg mořský pstruh byl chycen právě zde. O mimořádnosti Karupu A vypovídá i „Síň slávy “ v hotelu Hagebro.
Obvykle se začíná chytat v červnu. Pstruzi mají dobrou pověst kvůli náročnosti jejich ulovení, bez ohledu na to, že je jich zde spousta, o čemž se může každý přesvědčit v podvečer a v noci. Mořští pstruzi jsou však za světla plašší a přes den se moc neobjevují. Za šera se však může voda až vařit rybami, jak putují proti proudu, či hájí svá teritoria. Málo mořských pstruhů bylo chyceno za dne. Pouze když byl šedivý a deštivý den a vodní hladina byla čeřena severozápadním větrem. Většinou ryby berou odpoledne nebo v noci. Jestliže se obáváte rybolovu za tmy, neměli byste si dělat příliš naděje na chycení mořského pstruha. Většina ryb je chycena místními nadšenci. Oni vědí, kde se ryby zdržují. Vědí také kudy v noci chodit a kudy ne. Řeka je hluboká a má bažinaté břehy, že v mnohých místech neunesou dospělého rybáře. Takže, když zde chytáte v noci poprvé, měli byste si řeku prohlédnout ve dne, místo riskování Vašeho života ve tmě. Noční muškaření je více méně nejnáročnější způsob lovu. To není snobské konstatování, ale je k tomu ryze praktický důkaz. Navázání mušky je jistě nejnáročnější manuální činností, když na řeku klesne soumrak. Dánové chytají téměř vždy obouručným muškařským prutem, jestliže je vidět používání jednoručního prutu, určitě se jedná o cizince.
Povolenky se pohybují od 30,- DKK do 100,- DKK na den podle délky a atraktivity revíru. Určité úseky jsou soukromé a ty bývají levnější. Velmi výhodná je nabídka některých ubytovacích zařízení, kde v ceně ubytování je zahrnuta i povolenka zhruba s 50% slevou. Nutností je dánský rybářský lístek, který lze koupit v turistických kancelářích, rybářských prodejnách a na poštovních úřadech. Jednodenní stojí
25,- DKK, týdenní 75,- DKK nebo roční 100,- DKK. (1 DKK = cca 5 Kč).
JEZERA
Přestože přírodní jezera nejsou příliš hluboká, jsou dobře zarybněná. Obsádku tvoří obvykle štiky, candáti, okouni, pstruzi duhoví, úhoři a kapři. Měli jsme možnost zkusit štěstí na přehradě Kalsgardso u města Varde. Denní povolenka na jezero a část přítoku stála
50,- DKK. Přestože jsme neměli loďku a vláčeli jsme ze břehu, byly 2 štiky na osobu za dopoledne pěkným potěšením. Dalším oblíbeným typem jsou soukromá umělá jezírka označovaná „put and take“(vysaď a vezmi), která jsou osazena nejvíce lososovitými rybami. Úlovkem jsou obvykle duháci kolem 50 cm. V areálu najdete toalety, lavici na čištění ryb, místo na grilování, malé jezírko pro děti, zkrátka vše, co je potřeba pro spokojené rybaření. Všude je čisto a uklizeno. Povolenky se pohybují od
50,- DKK za 3 hodiny až po 180,- DKK na celý den. Chytá se obvyklými způsoby. Počet úlovků není omezen, takže každý rybář si může odnést tolik ryb, kolik uloví.I když se třeba mimořádně daří, přesto Dánové nepodlehli silné touze po mase a obvykle si odnášejí jednu rybu.
MOŘE A FJORDY
Většina pobřeží má mírný spád a proto jsou příbřežní vody mělké.Vyhledávanými místy pro rybolov jsou přístavní mola, mosty nad úžinami apod.Zde je šance na ulovení ryby podstatně větší.Na doporučení dánských kolegů jsme jedno obdobné místo vyzkoušeli a výsledkem byly mořské jehlice ulovené přívlačí. Po vyfotografování byly puštěny zpět. Místní rybáři běžně chytají i z mostu a úlovek vytahují přímo na most. Bohužel jsme neviděli, zda tento způsob by byl použitelný pro většího lososa či mořského pstruha. Povolenku na fjordy ani moře nepotřebujete, postačuje dánský rybářský lístek. Doporučuje se znát alespoň zákonné míry ryb, které platí i v moři: losos
60 cm, mořský pstruh 40cm, potočák, duhák a siven 30 cm, treska
35 cm, platýz 25,5 cm, štika 60 cm (40 cm ve sladké vodě), úhoř
35,5 cm (45 cm ve sladké vodě), candát 40 cm. Je zakázáno chytat 500 m proti proudu od ústí řeky do fjordu nebo do moře.
NA CESTU
Nezbývá než zabalit si nádobíčko a vyrazit na sever. Potřebné informace získáte na adrese Danmarks Turistrad, Vesterbrogade
6D, DK-1782 Kobenhavn. Kolegové rybáři, kteří mají zájem o zařízení ubytování s povolenkou a chtějí jet do Dánska s vlastní dopravou, mohou získat informace na adrese
axamit@iol.cz. Věříme, že Dánsko, která zatím nebylo námi rybářsky doceněno, vezme za srdce každého rybáře a milovníka přírody. Do naší pomyslné rybářské mapy Evropy tak přibude další velmi zajímavá země.
|